... žst. Krnov 2024 až 2026 ...
... povodeň 2024 a nečekané znovuoživení prostor ČDcentra ...
... historická vsuvka – když voda přišla poprvé (červenec 1997) ...
... fotografie z povodně 1997 – tehdy jsem netušil, že ji jednou budu potřebovat ...
Jak to bylo v roce 1997 ...
Tehdy jsem pracoval v sousední stanici a během povodní se nedalo pořádně zjistit, co se kde děje – jen osobně pěšky. Mobil někdo sice měl, ale spíš „cihlu“, a signál byl jen občas, a to pak jen na kopci. Vyrazil jsem hlavně sehnat chleba a potraviny a cestou fotil starým foťákem na kinofilm 📸, ale většina snímků se pak kvůli špatnému světlu ani nevyvolala – jediný použitelný je právě ten z úvodu. Všechny dojmy jsem si zapisoval spíš do hlavy než do foťáku a hlavně myslel na bezpečný návrat.
... a když voda přišla podruhé (září 2024) ...
... skoro ze stejného místo, ale jen o 27 let později ...
Poslední směna před povodní 2024 – pátek 13. ...
Pršelo už několik dní a já byl vlastně poslední, kdo měl směnu na „mém“ vedlejším okýnku. Povětrnostní situace připomínala červenec 1997 – předpovědi nevěstily nic dobrého a přicházely zprávy, že se voda z řeky už někde vylévá z koryta. Nikdo ale nečekal, že by se povodeň z roku 1997 mohla opakovat – já také ne. Když jsem na konci směny zavřel okýnko, zůstalo tak zavřené ještě na dlouhou dobu. Po pár dnech mi tehdy problesklo hlavou, ještě k tomu byl pátek 13.: „A po mně potopa.“
... pár dní nato voda opravdu přichází ...
... a to už bylo jasné, že je zle – zbývalo jen zachránit, co se dá, zamknout a jít domů ...
... nádraží po povodni – bahno, škody, návrat do reality ...
... po pár dnech voda opadla – abychom se dostali dovnitř, museli jsme projít tímto blátíčkem ...
... bahno bylo všude – i na druhé straně peronu ...
... ryska na dveřích do vestibulu ukazuje, kam až skutečně voda sahala – dobrých padesát centimetrů ...
... i když byla voda už na ústupu, úplně odejít se jí ještě nechtělo ...
... z druhých dveří od peronu do vestibulu, je voda i mazlavé bahínko vidět zřetelněji ...
... pohled na nástupiště, voda opadla a bahna minimum, protože tu byl proud, ale zato vidíme drobné naplaveniny ...
... peron u budovy směrem ke „kuřácké zóně“, tady voda neproudila, bahínko tu tak zůstalo spolu s dalším bordelem ...
... po úklidu – zůstává jen hnědý nádech ...
... místo, kde jsme měli stopy v bahně, dnes téměř čisto, jen lehký hliněný povlak ...
... kolejiště, kde před pár dny tekla voda, teď suché a pokryté jemným hnědým prachem ...
... nástupiště, naplaveniny uklizeny, bahenní nádech zůstal ...
... přechody k nástupištím, ještě to bude chtít párkrát zapršet a bude to čisté ...
... Nádražní ulice, všude uschlé bahno a nahromaděné „utopené“ věci připravené k vývozu ...
Jaká byla tedy situace po povodni ...
... jak jsme viděli na fotkách výše, naše stanice byla kompletně pod vodou, což vyřadilo téměř všechna zařízení a poškodilo úseky tratí kolem Krnova, nejvíce pak trať na Opavu. Doprava byla zastavena, postupně se zavedla náhradní autobusová doprava a první vlaky sem dorazily až koncem listopadu 2024. Po ústupu vody a úklidu hrubého bahna se provoz ve stanici postupně obnovoval, ale uvnitř vestibulu za okénky pokladen zůstaly následky, se kterými nebylo snadné se vypořádat ...
... a dostáváme se tedy do vestibulu, okénka pokladen uzavřená, a za nimi uvnitř stále spoušť ...
... vyčištěný vestibul a uzavřené prostory ČDcentra, stejně tak jako pokladny, povodeň zcela zničila ...
... na nábytku v ČDcentru lze taktéž vidět patrnou rysku, jak vysoko byla voda ...
... všechno nasáklé vodou, všechno zničené, všechno musí jít pryč ...
... následující fotky nepotřebují ani komentář 💥☠️ ...
... vybavení kanceláře, kde jsem kdysi odsloužil dobrých 1600 směn, pomalu a nenávratně mizí ...
... nešlo nic zachovat, dřevotříska byla nasáklá nejen vodou, ale i puchem a vlhko pak udělalo na všem své ...
... po odstranění nábytku se jasně ukázal důvod, proč se tu nedalo nic nechat – černá plíseň ...
... po odstranění koberce a dlažby se opět ukázala původní podlaha z roku 1969 ...
... dávno zrušené a teď již prázdné ČDcentrum dávalo tušit, že jeho čas ještě přijde ...
... tento prostor, stejně tak jako další vnitřní místnosti, čekalo několikaměsíční odvlhčování ...
... byly také osekány všechny zdi do výšky téměř až třičtvrtě metru ...
... a sekalo i, vysoušelo se také v dalších místnostech ...
... po kolikáté za posledních 25 let už tyto prostory takto vidíme ...
... více než 100 let stará původní obnažená klenutá podlaha ve staré kase se jevila jako nevysušitelná ...
... o moc lépe však nedopadly "nové" pokladny – to pěkné vybavení muselo všechno do kontejneru ...
... dvakrát předělávaná podlaha tu dostala své třetí pokračování – a to vše během šesti let ...
... a sekalo se i tady, stejně jako po celém přízemí budovy ...
... v těchto místech jsem při stavbě v roce 2017 vložil pod podlahu vzkaz pro budoucí generace – noviny a vzorky mincí ...
... počítal jsem, že to najde někdo nejdříve za 100 let, a ne že to bude za sedm ... jo a prý tam nic nebylo, říkali dělníci ...
... a takový stejný snímek jsme tu také už kdysi měli ...
... vodě a následnému vlhku nebylo ušetřeno ani zázemí kanceláře ...
... všechno to pak vysychalo celou zimu – odvlhčovače se nezastavily ...
... až to jakž takž vyschlo, instaloval se „prozatímní“ rošt – podlaha se bude řešit ještě někdy v budoucnu ...
... ano, i tady stejná scéna, jakou jsme tu už několikrát měli ...
... a tady byly schůdky do nových prostor pokladen, provizorní rošt to tak vlastně celé vyrovnal ...
... po skoro čtvrt roce po povodni, když to nejhorší vyschlo, se obnovil i provizorní provoz pokladen ...
... teď se vracíme do prostor ČDcentra, které vzhledem ke všem okolnostem dostalo ještě jednu šanci ...
... a teď budeme svědky, jak se tento prostor bude "upgradovat na verzi 2.0" ...
... po povodni měla být tato „kancelář“ vrácena do původního stavu a znovu se stát součástí vestibulu ...
... dostala však ještě jednu šanci a znovu posloužit jako provizorní místnost pokladen – než se opraví ty původní ...
... prodávat se mělo opět z oken na peron jako při minulé rekonstrukci, jenže byla zima a nakonec to vyřešil „sádroš“ ...
... a takto to nakonec bylo dobré řešení, než prodávat z oken ven, jako jsme to měli posledně ...
... a takto vypadala okénka ze strany cestujících – ještě čekáme na žaluzie a můžeme prodávat ...
... žaluzie namontovány, zbývá přemístit nábytek, zabydlet se a pak už budeme vyhlížet první cestující ...
... tady jsme provizorně vydrželi dva měsíce a na půl roku jsme se přestěhovali znovu do „upgradovaného“ ČDcentra ...
... musím ale říct, že už to nikoho nebavilo se furt stěhovat, ale jinak to nešlo ...
... takže tento prostor dostane již svoji čtvrtou podlahu během uplynulých sedmi let ...
... takto jsme fungovali celé léto až do prosince – řeknu, že jsme tu byli i rádi ...
... zavřená okénka našich pokladen – za nimi probíhají další práce na obnově celých přízemních prostor ...
... my jsme však prodávali zde – a na chvilku jsme si tu oddechli od hektického popovodňového období ...
... a detail jednoho z okének – co tu bude, až se my vrátíme zpět? Následné zrušení tu stále visí ve vzduchu ...
... ve vestibulu velká změna, až neuvěřitelné – staré dřevěné lavice z roku 1969 jsou konečně nahrazeny novými lavičkami ...
... během jara se venkovní prostory vrátily do stavu jako před povodní, hnědý hliněný povlak postupně zmizel ...
... bohužel, společně s bahenním povlakem zmizela i výrazná část cestujících ...
... a kolejiště nám začalo nějak zarůstat – kdoví, co za semena spolu s velkou vodou sem připlavala ...
... květen 2025 ... stav po povodni 2024 a vlastně i po předešlé rekonstrukci z roku 2019 ...
... stejně tak pohled z Nádražní ulice na opravené nádraží z roku 2019 a stav po povodni 2024 ...
... vestibul má další přírůstek – prodejní automat jízdenek ODIS a OneTicket, žádný automat však nenahradí živý kontakt ...
... rok utekl jako voda a máme prosinec 2025 ...
... po třičtvrtě roce jsme opustili provizorní prostory ČDcentra – to teď čeká, co s ním nakonec bude ...
... v době, kdy jsme prodávali z ČDcentra, tak pánové vedle makali, aby to tu dali zase do pořádku ...
... vítejte zpět ve „staronové“ kase – není to, jak bylo, ale dost se to tomu podobá ...
... ovšem co se nestalo – úbytek cestujících po povodni a dozvuky po covidu způsobil redukci ze dvou pokladen na jednu ...
... a zůstalo zde otevřené jen jedno okénko, no nevím, co si o tom myslet, kde je zakopaný pes 🐶 ...
... začínal jsem na stavědle – odešel jsem a stavědlo zbourali, pak jsem pokračoval v ČDcentru – odešel jsem a zrušeno 🤔 ...
... potom následovalo „moje“ okénko vlevo – odešel jsem a co se nestalo??? – ano, zrušilo se 😅 ...
... postupem času se cestující zase pomalu začali vracet a absence druhé pokladny je častokrát vidět ...
... snímek nejen z konce roku 2025, ale i z opakovaného konce ČDcentra ...
... tímto symbolickým pohledem do vestibulu s vánočním stromkem se tak loučíme s rokem 2025 ...
... začátek roku 2026 začal jedním překvapením ...
... město Krnov začalo opravovat „PRIOR“, kde byla kancelář ODIS, a po dobu rekonstrukce musela být pobočka přemístěna ...
... a zrovna se nabízela možnost využít prostory ČDcentra a jeho pomyslný „upgrade“ tak dostal verzi 2.1 ...
... detail Dopravního infocentra ODIS – velice rychle se zde zabydlelo ...
... historie se opakuje – území „ČDcentra“ je poněkolikáté okupováno někým jiným, podobně jako staré nádraží ...
... vzniklo za Rakouska-Uherska, od 1918 ho spravovali Češi, v 1939 obsadili Němci, a v 1945 se vrátilo k Československu ...
... no a nakonec tady budou společně fungovat ČD a ODIS – stejně jako kdysi spolupracovali Češi a Němci ...
... a přes toto malé historické přirovnání jsme tak došli k prodloužení „života“ dávno odepsaného ČDcentra ...
Tak a jsme na otevřeném konci ...
V šesti dílech jsme se od historie až po současnost krnovského nádraží dostali až sem – ke konci s otevřeným pokračováním.
Nikdy neříkej nikdy – raději nebudeme předpovídat, jak to tady bude probíhat dál, a za čas se sem vrátíme.
... a možná, že po všech změnách, povodních a „upgradech“ toto místo stále skrývá svá tajemství, která čekají, až je někdo objeví ...