... žst. Krnov 2015 ...
... období klidu před chystanou rekonstrukcí ...
Krnov 2015: období klidu a žádných změn ...
Rok 2015 zachycuje stanici v období relativního klidu. Navazujeme na minulou galerii věnovanou výstavbě ČDcentra z roku 2001 a tentokrát se jen tiše procházíme sem a tam – bez dělníků, bez sádroše, prostě beze změn.
Nikdo tehdy netušil, že za pár let se začne znovu kopat. Vše, co ještě neprošlo modernizací, stále neslo podobu úprav z roku 1969.
Čeká nás zimní nálada, letní pohled na tehdejší stav stanice a nakonec několik nočních zastavení. Oddechový díl. Jen atmosféra.
... "průjezd" rokem 2015 – začínáme zimní atmosférou ...
... první sníh roku – hlavní budova a kolejiště pod sněhovou peřinou, stále sněží a je cítit opravdová zima ...
... pohled od Nádražní ulice – budova se tiše ztrácí v padajícím sněhu a zima má stanici pevně v rukou ...
... vchod do vestibulu z Nádražní ulice pod sněhovou čepicí – ticho, bílo a pomalu přibývající centimetry ...
... průchod „VÝCHOD“ – cesta ven, ale dnes již funguje obousměrně; kdysi tu byla brána a hlídalo se to ...
... přístup k nástupištím, ikonické směrovky a v pozadí zasněžený Bezručův vrch – "Mohyla" nad zimní stanicí ...
... odjezdová návěstidla, přechodová lávka a za ní brantické zhlaví – zimní klid před dalším mávnutím výpravkou ...
... přechodová lávka – zimní kapitola se pomalu uzavírá, než se z jejího vrcholu podíváme rovnou do léta ...
... a z lávky si skočíme přímo do léta ...
... z přechodové lávky se otevírá letní panorama celé stanice – kolejiště, nástupiště a budova ...
... schodiště lávky – spojnice pěších mezi Revoluční a Bruntálskou ulicí, kdysi tu stál přejezd – vzpomínáte si? ...
... celkový pohled na lávku – tehdy zachycená moderním HDR, léto tím dostalo takovou zář ...
... a pokračujeme dál do stanice – vlevo míjíme už skoro rok prázdný podstavec po odvezené lokomotivě ...
... jdeme dále, vlevo staré prostory úschovny – dnes už zrušené, ale před lety tu kolikrát nebylo kam kola dát ...
... branka vchodu do bývalé úschovny – v uších mi do teď zůstalo její vrzání ...
... okna a dveře kanceláře úschovny zavazadel – tady jsem se nachodíval na praxi, nejoblíbenější místo všech studentů ...
... bývaly doby, kdy bylo tolik uschovaných zavazadel, že nestačily police, a tolik kol, že je nebylo kde „zaparkovat“ ...
... kdysi tu nebylo kam dát kola, dnes prázdné rezavé stříšky – ale ten genius loci stále cítíte ...
... cedulka „zam. motorky“ – místo pro stroje zaměstnanců, ale marně vzpomínám, kdo tu tehdy měl motorku ...
... a další přístřešky pro kola – kdysi plné, dnes prázdné; na snímku ještě v provozu úschovna pro zaměstnance ...
... pohled na prostor úschovny od nádraží – a právě tudy za zády pokračujeme dál k vestibulu ...
... u vchodu do vestibulu – vlevo za ním „obchůdek“, dále budova bývalých kanceláří, průchod, další kanceláře a restaurace ...
... pohled ve vestibulu – stav po rekonstrukci i s dlažbou z roku 2001, a také původní lavice ze sedmdesátých let ...
... vycházíme z vestibulu na krytý peron u budovy – pohled směrem k přechodové lávce ...
... druhá strana krytého peronu – díváme se k nástupištím, průchodu a tranzitu zavazadel ...
... u „průchodu“ – na první pohled je patrné, že od roku 1969 tu nebylo nic zásadního změněno ...
... stále v průchodu – samozvaná plakátovací plocha a poničená mapa města, dále dveře do kanceláře „Ztráty a nálezy" ...
... piktogram „Ztráty a nálezy“ – spíš než ztracené předměty připomíná výprodej klobouků, deštníků a rukavic :-) ...
... poškozená, několikrát opravovaná podezdívka v průchodu – nikdy nevydržela delší dobu v pořádku ...
... bezpředmětná cedule „zákaz kouření“, popsaná zeď a směrovka k úschovně – průchod plný drobných detailů ...
... druhá strana průchodu – pohled z Nádražní ulice, s původním, dnes už nefunkčním neonovým nápisem VÝCHOD ...
... „krásný“ odpadkový koš před průchodem – takových je tu okolo víc, pamatuji jak je před 14 lety přivezli úplně nové ...
... dále za průchodem – zadní vchod do „tranzita“, zde kdysi fungovala i zavazadlová pokladna ...
... a pokračujeme dál – otevíráme pohled z opačné strany stanice, po pravé straně stojí vodní jeřáb ...
... starý vodní jeřáb v lehkém HDR – tentokrát povedený snímek, který se bude líbit ...
... vracíme se k hlavní výpravní budově – ještě tu vidíme neodstraněná kratší prodloužená nástupiště před budovou ...
... místně známé „směrovky“ – takto se po mnoho let označovaly směry vlaků na krnovských nástupištích ...
... pohled od budovy na nástupiště – koleje pokračují tímto směrem dále na Jindřichov ve Slezsku a Opavu východ ...
... zde vyniká tehdy ještě prodloužené nástupiště a přímý příchod k nástupištím hned od vstupu do vestibulu ...
... pohled od budovy na opačnou stranu – koleje pokračují tímto směrem dále do Bruntálu ...
... pohled na výpravní budovu tak, jak ji známe při příjezdu vlakem od Bruntálu ...
... brantické zhlaví stanice s pěší lávkou přes celé kolejiště – místo, kde se koleje sbíhají a lidé mohou přecházet ...
Světla lamp a noční klid stanice ...
Stejné pohledy jako ve dne, ale s úplně jinou náladou, kdy tma zakrývá detaily a zároveň nechává vyniknout atmosféru. Stanice se pomalu ukládá ke spánku, my ještě chvíli zůstáváme. Lampy osvěcují perony jemným světlem a odráží se v prázdných kolejnicích, zatímco ticho zní silněji než projíždějící vlak.
... lampy osvěcují perony jemným světlem a odráží se v „nočních“ kolejnicích ...
... krytý peron u budovy, žluté polotmavé světlo a kolem tma tmoucí – noc obepíná stanici ...
... osvětlená budova, lesknoucí se koleje a nástupiště; odjezdy už jen s červeným světlem ...
... od cesty: osvětlená Nádražní ulice a opačná strana stanice, vestibul i „obchůdek už dávno spí“ ...
... usínající pohled z Nádražní ulice na zadní stranu nádraží – a my se pomalu vydáváme do své postýlky ...
A na co se můžete těšit příště?
Přeneseme se do roku 2017, kdy se opět modernizovalo ve vestibulu a v části ČD centra na verzi 1.1. Samozřejmě se to neobešlo bez komplikací – připravte se na další proměny, práce a zajímavé momenty, které čekaly na své zachycení.
... ten, kdo je z Krnova, ví, že dlouhé cesty odtud začínají a zase končí za tmy – a mezi tím na nás stanice čeká, až se vrátíme ...